Výsledky výzkumu

Cíl práce

Disertační práce se snažila objasnit, zda oděv může poskytovat relevantní informace o osobnosti člověka. Cílem bylo zjistit, zda by oděv mohl být využit jako jedno z mnoha diagnostických vodítek v klinické praxi. Toto téma se dotýká myšlenky, že výběr oblečení může být projevem osobnostních charakteristik, a práce usiluje o objasnění toho, jakým způsobem lze správně interpretovat „zprávy“, které oděv poskytuje o jednotlivci.

Výzkum navazuje na snahy v oblasti módy a psychologie, ale zdůrazňuje, že dosavadní práce neposkytly dostatečné průkazná zjištění, na základě kterých by mohl být oděv používám jako jedno z vodítek v diagnostické praxi. Cílem této práce je proto přinést vědecké objasnění, zda a jak oděv může být skutečným zdrojem informací o člověku, a pokud ano, jak dekódovat jeho psychodiagnostický potenciál​.

Typ výzkumu a použité metody

V práci byl zvolen explorativní výzkum, jehož cílem bylo prozkoumat méně probádané jevy a rozvinout pochopení vztahu mezi odíváním a osobností. Explorativní výzkum se často zaměřuje na kvalitativní metody, ale v tomto případě byly použity jak kvantitativní (dotazníky), tak kvalitativní metody (analýza fotografií oděvního stylu respondentek). Respondentky vyplnily osobnostní dotazníky a dotazník vlastní konstrukce zaměřený na oděvní preference. Součástí sběru dat byly také fotografie, které charakterizovaly jejich typický oděv. Data byla sbírána online prostřednictvím tohoto  webu, což umožnilo oslovit ženy z celé České republiky.

Metody sběru dat

Použitými metodami byly:

• Osobnostní dotazníky (Kernbergův inventář struktury osobnosti IPO a Dotazník sebepojetí pro dospělé DOS)
• Dotazník vlastní konstrukce (Dotazník stylu, oděvních a módních preferencí)
• Fotografie žen v jejich typických outfitech.

Výzkumný soubor

Do výzkumu se nakonec zapojilo 105 žen. Věkové rozmezí respondentek bylo od 20 do 73 let, přičemž jedna žena neuvedla svůj věk. Většina účastnic pocházela z větších měst, přičemž 43 % žilo ve městech s více než 100 000 obyvateli. Ve vzorku ale byly i ženy z menších měst a vesnic. Malý počet účastnic žil dokonce v zahraničí, například v Německu, Švýcarsku a Austrálii. Většina žen ve vzorku byla vdaná (49,5 %), 20 % žilo v partnerském vztahu, zatímco menší podíl tvořily rozvedené a svobodné ženy. Co se týče vzdělání, 56,2 % žen mělo vysokoškolské vzdělání, zatímco ostatní měly středoškolské vzdělání s maturitou, vyšší odborné nebo postgraduální vzdělání. Výzkum zahrnoval také různé profesní skupiny, včetně zaměstnankyň, OSVČ, studentek, žen
na rodičovské dovolené a několika důchodkyň.

Metody zpracování a analýzy dat

Před samotným analyzováním dat bylo potřeba propojit záznamy získané pomocí sebehodnocení účastnic a záznamy poskytnuté hodnotiteli. Dále byla analyzována shoda mezi sebehodnocením a hodnocením posuzovatelů. Data obsahovala více než 200 proměnných a po dopočtení testových skórů, rozkódování odpovědí se jednalo o více než 400 proměnných. K analýze dat byly použity modely logistické regrese. V nejjednodušší podobě logistická regrese zkoumá vztah mezi dichotomickými závislými proměnnými a nezávislými proměnnými, tedy regresory. V našem případě byly těmito regresory výsledky testových škál dotazníků IPO (3 škály) a DOS (6 škál). Výsledky byly vyjádřeny v podobě poměru šancí (odds ratio), který určuje, kolikrát se zvýší šance, že závislá proměnná nabude hodnoty 1 při změně hodnoty regresoru o jednu jednotku. Do modelů byly rovněž přidány jako regresory dva kovariáty – body mass index (BMI) a věk participantky v letech. Brán zřetel byl i na multikolinearitu v důsledku omezeného rozsahu souboru, která mohla výrazně zkreslit výsledky.

Vztah mezi osobností a krejčovským zevnějškem

Výsledky ukázaly významné statistické souvislosti mezi osobnostními rysy a krejčovským zevnějškem. Škála Primitivní obrany (IPO) vykazovala silnou souvislost s volbou volného, neformálního oblečení. Ženy s vysokými skóry na této škále častěji nosily oděvy, které působily méně strukturovaně, chaoticky a jejich oblečení bylo méně čisté. Byl také patrný častější výskyt etno a zvířecích motivů u těchto žen​​. Na škále Difúze identity (IPO) ženy s vyššími skóry vykazovaly preference pro volnější a neformální styl. Jejich oděv nebyl považován za přizpůsobený fyzickým atributům jako jsou věk a váha​. Ženy, které dosáhly vyšších hodnot na subškále Narušené testování reality (IPO), měly tendenci volit oděv, který byl považován za méně přizpůsobený jejich sociálnímu prostředí. Častěji nosily oděvy, které nebyly v souladu s konvenčními normami. Tento styl může odrážet potíže s přizpůsobením se společenským normám a očekáváním, což se projevuje i ve volbě oděvu​. Celkově byl tedy vztah mezi subškálou Narušené testování reality a krejčovským zevnějškem charakterizován tendencí k neformálnímu a méně organizovanému stylu oblékání, který neodpovídal běžným společenským standardům.

Oděv žen, které dosáhly vysokých skórů na škálách IPO, byl hodnocen jako neformální, chaotický, volný a méně čistý. Styl oblékání nebyl jasně definován. Jejich oděv se vyznačoval absencí femininních prvků a dominancí zvířecích a etno motivů. Ženy s vyššími hodnotami na těchto škálách jsou ochotné víc utrácet za oděv, přesto jejich šat neodráží zdravou sebedůvěru.

Vyšší skóry na škále Fyzický vzhled z dotazníku DOS ukázaly, že ženy s pozitivním sebepojetím více pečují o svůj vzhled a jsou spokojené s obsahem svého šatníku. Často volí oblečení, které odpovídá jejich ideálu, a jsou ochotné více utratit za kvalitní oblečení. Preferují puntíky a také etno motivy a odhalující oděv, například bikiny​. Jejich oděv je hodnocen jako originální, dekorativní, avantgardní, ale někdy také jako chaotický. Vedle toho ženy s vyššími skóry na škále Oblíbenost v kolektivu (DOS) byly v kolektivu dobře přijímány a jejich oděv byl hodnocen jako originální, zajímavý, dekorativní a avantgardní. Tyto ženy rády o oděv pečují, popřípadě si jej i rády samy ušijí. Avšak činí jim potíže přizpůsobit oděv své výšce. Nakonec pro ženy, které dosahovaly vyšších skórů na škále Odolnost vůči úzkosti (DOS), a tedy jsou odolnější vůči dysforickým pocitům a jsou emocionálně zralejší, platí, že jejich výběr oblečení byl originální, dekorativní a také nudný. Tyto ženy dosahují v odívání svého ideálu. Vybírat oblečení je pro ně radost, a to nejen ráno před odchodem z domu, ale i během nakupování​​. O oděv pečují, a dokonce si jej šijí doma. Preferují monochromatický oděv čili jednobarevný oděv a etno motivy. Avšak mají potíže přizpůsobit oděv tělesným atributům, jakým jsou věk, výška, váha a tělesné proporce.

Celkově o ženách s vyššími skóry na škálách DOS můžeme říct, že vykazovaly větší ochotu investovat do svého vzhledu. Jejich styl byl hodnocen jako originální, dekorativní či avantgardní. Tyto respondentky více pečovaly o své oblečení a dbaly na to, aby oděv působil esteticky​​.

Závěrem můžeme shrnout, že byly zjištěny určité vztahy mezi osobnostními rysy a stylem oblékání, přičemž osobnostně méně zralé ženy preferovaly volnější a méně strukturované styly, zatímco ženy s vyššími hodnotami na škálách sebepojetí věnovaly více pozornosti estetické stránce svého vzhledu​.

Výsledky výzkumu ukazují, že oděv může sloužit jako indikátor osobnostních rysů, zejména v souvislosti se sebepojetím a zralostí. Osoby s vyšší osobnostní zralostí měly tendenci vybírat oblečení, které více odpovídá společenským normám, zatímco méně zralé osoby inklinovaly k neformálnímu a méně promyšlenému vzhledu. Možnosti interpretace těchto výsledků naznačují, že oblékání může reflektovat nejen aktuální emocionální stav, ale také dlouhodobější osobnostní rysy a může být využito jako psychodiagnostický nástroj.

Limity výzkumu

Jedním z hlavních omezení výzkumu bylo zvolení explorativní studie, která zkoumá vztahy mezi velkým množstvím proměnných. Tento přístup zvyšuje riziko vzniku statistických chyb, zejména chyby prvního druhu, kdy jsou některé proměnné identifikovány jako významné, i když ve skutečnosti nemají reálný vztah k výsledkům. Přestože byla snížena hladina významnosti na 1 % (namísto tradičních 5 %), toto opatření pouze zmírňuje dopady chyb, ale zcela je neodstraňuje​.

Dalším významným omezením byla velikost výzkumného vzorku, který se skládal pouze ze 105 žen. Přestože bylo vynaloženo velké úsilí na propagaci výzkumu, nízká návratnost dotazníků zůstala problematickým aspektem. Tento malý vzorek omezuje možnost zobecnění výsledků a snižuje statistickou sílu při odhalování menších efektů​. S dostatečně větším vzorkem by bylo možné dosáhnout přesnějších a spolehlivějších výsledků.

Použití online metod pro sběr dat přineslo několik výzev. Tento typ výzkumu může přitahovat specifickou skupinu respondentek, které jsou technologicky zdatné a aktivní na internetu, což snižuje reprezentativnost vzorku. Další problémy zahrnovaly technické obtíže, jako byly problémy s nahráváním fotografií nebo se softwarem, což některé účastnice odradilo od dokončení výzkumu​.

Jedním z limitů byla také subjektivita výzkumníka, který v oblasti psychologie odívání působí dlouhodobě a mohl být ovlivněn svými předchozími znalostmi a očekáváními. Přestože byla snaha tento vliv minimalizovat, určité předpoklady a domněnky mohly ovlivnit jak interpretaci dat, tak samotnou konstrukci výzkumu​.

Kam se dále výzkumně ubírat?

Jednou z hlavních možností je rozšíření a diverzifikace výzkumného souboru. V této studii byly zahrnuty pouze ženy, což omezuje možnost generalizace výsledků na celou populaci. Budoucí výzkum by měl zahrnout i muže a další demografické skupiny, aby bylo možné lépe pochopit, jak osobnostní rysy ovlivňují volbu oděvu napříč různými populacemi​.

Dalším doporučením je realizace longitudinálních studií, které by sledovaly, jak se preference oblečení a osobnostní rysy mění v čase. Zvláštní pozornost by měla být věnována významným životním událostem, jako je nástup do zaměstnání, těhotenství, nebo psychoterapie, a jejich vliv na volbu oděvu. Tento přístup by poskytl hlubší pohled na to, zda a jak se oděvní preference mění v souvislosti s vývojem osobnosti​.

Závěr

Tento disertační výzkum se zaměřil na zkoumání psychodiagnostického potenciálu odívání a jeho souvislostí s osobnostními rysy měřenými diagnostickými nástroji IPO (škály Primitivní obrany, Difúze identity, Narušení testování reality) a DOS (škály Fyzický vzhled, Oblíbenost v kolektivu a Odolnost vůči úzkosti). Bylo použito několik statistických nástrojů, především logistická regrese, která prokázaly vztahy mezi jednotlivými osobnostními dimenzemi a výběrem oblečení.

Na základě zjištěných dat lze formulovat několik klíčových poznatků. Výsledky ukazují, že styl oblékání může být významným indikátorem osobnostních rysů. Ženy, které dosahovaly vyšších skórů na všech škálách IPO, a jsou tedy osobnostně méně zralé, nemají vlastní styl. Jejich oděv vystihují slova jako neformální, chaotický, volný a méně čistý. Dávají přednost maskulinnímu odívání před tím působícím žensky. Ze vzorů u nich dominují etno a zvířecí motivy. Oděv mají problém přizpůsobit tělesným aspektům a celkově jejich oblékání nepoukazuje na zdravé sebevědomí. Vedle toho ženy, které dosahovaly vyšších skórů na škálách dotazník DOS čili jsou oblíbené v kolektivu, emocionálně vyrovnanější a spokojené se svým tělem, víc investují do svého oděvu, jak po stránce finanční, tak časové (např. šití oděvu doma, oprava obuvi). Jejich oděv je originální, dekorativní, avantgardní a rovněž méně přiléhavý některých fyzickým atributům.